Jak bych vypadal v seriálu Simpsonovi?

Americká žrádelní korporace Burger King přichází s velmi zajímavou marketingovou propagací. Fanoušci seriálu Simpsonovi si můžou po zalogování a zaslání fotografie pořídit obrázek, jak by vypadali jako seriálová figurka. Já bych vypadal asi takto. Jen by mě zajímalo, co bude Burger King dělat se zaslanými daty. No radši na to nemyslet.
Pokud to chcete zkusit také, zde je link: http://www.simpsonizeme.com

Zevl a Bára

Pátek 28. září byl deštivý, hned ráno jsem s bratrem jel do Staré Boleslavi, kde právě probíhala Svatováclavská pouť. Kostely provoněné, ale spíš prosmraděné kadidlem, pět zpovědních budek provozu s i faráři, neuvěřitelné monožství církevních hodnostářů na metr čtvereční. Nevídané věci pro nás ateisty. Před desátou hodinou se z kostela sv. Klimenta odebral průvod s relikvií sv. Václava, přesněji řečeno jeho lebkou. Celý průvod až na náměstí jsme prozevlovali hned vedle kardinála Vlka. Novináři do nás strkali, kamerám jsme překáželi, každý se snažil přes naše tlusté sklo vidět onu lebku. "My si taky chceme prořídit záznam, jsme z katolické kongregace" prosili nás málo průbojní katoličtí novináři. My jsme se však snažili dostat do televize nebo novin a proto jsme se drželi co nejblíže lebce. V televizi jsme nakonec nebyli a v novinách rovněž. Tak napřesrok. Na nádraží nás zastavil starší pán od Hradce Králové, ptal se nás, jak je to daleko na náměstí a jestli tam prší. Když jsme mu řekli, že musí jít dva a půl kilometru pěsky, ve vytrvalém dešti a bohoslužba již začala, odberal se do dopravní kanceláře, nechal si na kus papíru natisknout razítko železniční stanice Stará Boleslav a jel zpátky domů. Poutník.
Jako mokrá hromada hadrů jsem ještě zajel do Milovic na festival Zavírák. Nejsilnější zážitek jsem si odnesl z vystoupení Báry Zemanové a její kapely. Kapela s Bárou ve předu předvedla úžasnou show a od téměř osmnáctileté zpěvačky by se všechni ostatní účinkující festivalu mohli učit. Bára byla prostě zjevení, její kapela pulzující a celek nabil promrzlé tělo energií. Sice nebudu jediný, ale napíšu to, Báro miluju tě!
Sobota ráno: bolest hlavy, nevolnost, nechuť k jakékoliv činnosti, duševní smrt. Bylo to tím pivem?

Svatý v metru

Stala se mi zvláštní věc, jel jsem metrem na stanici Strašnice. Nejdřív jsem si četl, potom sledoval lidi kolem. Co nevidím, spolu s cestujícími jede svatej. "Tak to mi už vážně hrabe" a abych měl důkaz o své postupující psychické nemoci, vytáhl jsem fotoaparát. Vystupuji z metra a mám stále otevřená ústa úžasem. Na displeji fotoaparátu scéna z metra a ten svatej tam doopravdy je. Asi jede do Brandýsa nad Labem za Vaškem, kterej tam zejtra pořádá nějakou párty.
Naposledy jsem něco tak uhračivýho viděl před čtyřmi lety a zase v metru. Vtrhla tam banda zlitejch bezdomovců s igelitkama na hlavě, byli celí od bahna, jako by se váleli ve špíně celého lidstva. Byla s nima i dívka, která v dredatých vlasech rozpuštěnej tvaroh.

Není Wethes jako Wethes

Rozhodl jsem se využít novou službu Googlu a vyhledat svůj nick-name v obrázcích. A našel jsem firmu působící v Austrálii a nese stejné pojmenování jako já. Jak přišli na Wethese? Z webové prezentace jsem nepochopil, čím se jako zabývají. V logu mají klokany, tak asi jejich distribucí co světových kuchyní. Plněná klokaní kapsa s osmi knedlíky.
Pak jsem hledal ještě dál a zjistil, že v ČR existuje Wethes Gang Company, což je sportovní sdružení. To se mi podařilo rozklíčovat lépe, jsou to totiž moji bráchové. Pod názvem Wethes Gang Company se zúčastnili orientačního závodu v lese, spojeného s pitím griotky. Oba se tam zlili a poblili. Když druhý den Ondřej sprchoval hadicí poblité oblečení v areálu Dukly, všimlo si ho několik funkcionářů a od té doby se táhne jeho pověst alkoholika. Neprávem.

Příhrazy - III. díl

Seriál o nápisu v Příhrazských sklalách je u konce. Na můj dotaz velmi ochotně odpověděla Doc. PhDr. Jiřina Šedinová, CSc. - přední česká překladatelka moderní izraelské literatury, působící na Filozofické fakultě v Praze. Mnohokrát ji za to děkuji. A musím dodat, že z pěti oslovených institucí mi jako jediná odpověděla.
Tak a teď k tomu nápisu. Nejdřív si to shrňme - nápis nalezli David a Alena Svobodovi na zapadlém místě v Příhrazských skalách, je vyrytý do pískovce a vybarvený uhlem. Celková délka přesahuje dva metry. Debatou o smyslu a znění nápisu jsme se dlouho zabývali až z toho vzniklo několik teorií. Jak se nyní ukazuje, všechny naše předpoklady byly naprosto milné. Písmo nápisu na skále je hebrejské a zní: "Ha-elohim tov u-chasdo le-olam", což v překladu znamená "Bůh je dobrý a jeho milost /trvá/ navěky". David Svoboda poté o nápisu prohlásil v SMS: "To je krásný". Ano, je. Jediná věc, která zůstane nezodpovězena je kdo a proč to tam napsal.
Bůh to ví.

Přízrazy - II. díl

Takto vypadá nápis v Příhrazských skalách, celková délka přesahuje dva metry, písmo je vybarvené uhlem (nejspíš z ohořelého dřeva). Autory fotografie a nálezci tajemného nápisu jsou manželé David a Alena Svobodovi. Moc mě zajímá, co nápis obsahuje a co v kontextu skal znamená. Takže více se snad dozvíme v další díle. Nyní se musím obrátit na odborníky, kteří nápis přeloží.