Co se to stalo s Radiožurnálem

Od ledna 2008 je Radiožurnál v novém zvukovém obleku. Je mi to moc líto, ale musím říci, že pro mě ztrácí přitažlivost. Když paní Tachecí chtěla udělat Radiožurnál přitažlivějším, tak proč nevyhodila hudebního dramaturga? Místo toho vyhnala pana Hofmana a další, pozvala moderátorské hvězdy z komerčních rádií. Informací ubylo a přijde mi, že se více bulvarizují. Chybí mi starý Radiožurnál. Pokud Vám taky, připojte se k petici, uveřejněné na stránkách radiozurnal.kvalitne. Těžko říci, jestli se něco změní, ale bylo by to hezký.

http://www.radiozurnal.kvalitne.cz

Vánoce 2007

Taky na Vás působí vánoční společenská atmosféra? Na mě jo, v krámu jsem si koupil punč a již tejden ho provadelně popíjím před spaním. Je to sladký jako cecek, ale musím to vydržet, jenom kvůli těm Vánocům. Taky jsem si koupil vánoční stromek z plastu. Je 120 cm vysoký a doufám, že se mi nikdo kvůli tomu nebude smát. Protože živej stromek je živej stromek. Ten se ale nedá složit a strčit zpátky do krabice. Poslední věc s kterou bojuji je nedostatek invence při kupování dárků, vstoupím do obchodu a už mě svírá nepříjemný pocit. U pokladen nátřesk a k tomu ta nepříjemná představa, že se na mě všichni dívají, jak vybírám dárek. Jsem nejistý a roztržitý, nakonec si vyberu pět housek a salám a zdrhám domů. Nevím, kdy nakoupím dárky. Dny tak rychle utíkají a za chvilku jsou tu Vánoce. Snad mě zachrání punč.

Hudbanda je skvělá kapela, my jsme kapela. Bude to dobrý, asi si v pátek vezmu dovolenou a brufen.

Nymburská rocková scéna

V pátek 23. listopadu od 20:00 h se bude v Dělnickém domě v Nymburce vzpomínat. Rockový kronikář Lukáš Trejbal potřebuje před Vánocema doprodat zbytek nákladu své knihy, tak připravil poslechový večírek ve stylu Jiřího Černého. Mě se to týká tak, že tam zazní dvě skupiny, ve kterých jsem vystupoval. První je 4+jedna, rocková formace se zpěvačkou Adélou v čele, nehraju tam již druhý rok a kapela je již na pravdě boží. Dodnes jsem si to s ostatními členy kapely nevyříkal, odešel jsem bez udání důvodů a všechny kontakty s nimi přerušil (kromě Dana Štětky). Jako člen 4+jedna jsem poprvé pocítil vyhoření a nechuť nějak dál pokračovat. Druhá kapela je Svoboda - Vetešník jazzduo, o té se dá říci toto, sice nevystupujeme jako jazzduo, ale se Svoboďákem hrajem dodnes a hudební princip jazzdua se táhne dál a dál. Jazzduo je věčné. Dnes jedu se Svoboďákem a Jitkou do Turnova, kde jsme s jazzduem odehráli svůj, myslím třetí koncert. Přijali jsme pozvání na galavečer festivalu Poetika, kde zahrajeme poetické písně. Jak poetický závěr.

Jak bych vypadal v seriálu Simpsonovi?

Americká žrádelní korporace Burger King přichází s velmi zajímavou marketingovou propagací. Fanoušci seriálu Simpsonovi si můžou po zalogování a zaslání fotografie pořídit obrázek, jak by vypadali jako seriálová figurka. Já bych vypadal asi takto. Jen by mě zajímalo, co bude Burger King dělat se zaslanými daty. No radši na to nemyslet.
Pokud to chcete zkusit také, zde je link: http://www.simpsonizeme.com

Zevl a Bára

Pátek 28. září byl deštivý, hned ráno jsem s bratrem jel do Staré Boleslavi, kde právě probíhala Svatováclavská pouť. Kostely provoněné, ale spíš prosmraděné kadidlem, pět zpovědních budek provozu s i faráři, neuvěřitelné monožství církevních hodnostářů na metr čtvereční. Nevídané věci pro nás ateisty. Před desátou hodinou se z kostela sv. Klimenta odebral průvod s relikvií sv. Václava, přesněji řečeno jeho lebkou. Celý průvod až na náměstí jsme prozevlovali hned vedle kardinála Vlka. Novináři do nás strkali, kamerám jsme překáželi, každý se snažil přes naše tlusté sklo vidět onu lebku. "My si taky chceme prořídit záznam, jsme z katolické kongregace" prosili nás málo průbojní katoličtí novináři. My jsme se však snažili dostat do televize nebo novin a proto jsme se drželi co nejblíže lebce. V televizi jsme nakonec nebyli a v novinách rovněž. Tak napřesrok. Na nádraží nás zastavil starší pán od Hradce Králové, ptal se nás, jak je to daleko na náměstí a jestli tam prší. Když jsme mu řekli, že musí jít dva a půl kilometru pěsky, ve vytrvalém dešti a bohoslužba již začala, odberal se do dopravní kanceláře, nechal si na kus papíru natisknout razítko železniční stanice Stará Boleslav a jel zpátky domů. Poutník.
Jako mokrá hromada hadrů jsem ještě zajel do Milovic na festival Zavírák. Nejsilnější zážitek jsem si odnesl z vystoupení Báry Zemanové a její kapely. Kapela s Bárou ve předu předvedla úžasnou show a od téměř osmnáctileté zpěvačky by se všechni ostatní účinkující festivalu mohli učit. Bára byla prostě zjevení, její kapela pulzující a celek nabil promrzlé tělo energií. Sice nebudu jediný, ale napíšu to, Báro miluju tě!
Sobota ráno: bolest hlavy, nevolnost, nechuť k jakékoliv činnosti, duševní smrt. Bylo to tím pivem?